Že byl vstupní objekt do Arcibiskupských sklepů srovnán se zemí, zaznamenali asi všichni. Nebyl nijak historický, ale na křižovatku pod Mlýnskou branou tak nějak patřil. Ale to, co na jeho místě vyrostlo, Kroměřížanům docela vyrazilo dech. Přítomný bývalý architekt města Slanina se trefně vyjádřil, že mu objekt nové trafostanice připomíná kontejner. Laik se diví, odborník žasne. Tohle může vyrůst pár metrů od zámku? Dokonce i na radnici se vzbudili a začali jednat. Tedy, jednat... Svolali veřejnou prezentaci. Když už objekt stojí? To je, jak se říká, pokus o chycení běžící kočky za ocas. Město Kroměříž převe mělo možnost se vyjádřit v rámci řízení o umístění stavby, tedy dlouho před samotnou realizací. Je účastníkem ze zákona. Vyjádřilo se? Pan starosta na vznesený dotaz mlžil, pak sdělil něco v tom smyslu, že paní městská architektka se vyjádřila asi před měsícem. Trochu pozdě. Jak jsou nastaveny procesy na radnici? Kdo ze samosprávných složek města má za úkol sledovat stavební záměry v Kroměříži? Otázka visí ve vzduchu a není to poprvé. Vzpomeňme třeba kauzu rozšíření vepřína v Těšnovicích, kde je město také ze hry, protože se "nevyjádřilo".
Ke genezi "kontejneru" - na začátku byl bohulibý záměr zpřístupnit prostory Mlýnské brány. Jenže v přízemí se nacházely dve velké transformátory vysokého napětí, které kromě zámku zásobovaly celou oblast Velkého náměstí a okolí. Kam s nimi? Povoleno bylo umístění vedle vstupu do Arcibiskupských sklepů, objekt měl být částečně zapuštěn do země, vzhledově přizpůsoben stávající budově. Jenže po odkrytí zeminy se narazilo na základové zdi bašty starého hradu, po kterém toho jinak moc nezbylo. Takže tam to nepůjde. Zakopat trafačku do země - prý to také nejde, resp. EON to nedělá, jen ČEZ. Takže, malá pirueta, trafačka půjde dopředu, vstup do sklepů a prodejna vína půjde za ni. Nad základy bašty, které zůstanou pod novým objektem. Trafačka tedy hledí do ulice jako výše zmíněný zapomenutý kontejner, nějaký méně technicistní háv jí prý dát nelze. Památkáři žádný historizující objekt nechtějí. A aby byl guláš kompletní, tak se dozvídáme, že stavba, na kterou se díváme, je černou stavbou - byla postavena bez řádného povolení. Asi chtěl někdo rozetnout gordický uzel, ale moc se mu to nepovedlo.
Co s tím? Fakt nevím. Vzít si poučení. Role města v této kauze je tristní. Každý občan ví, že když soused něco staví, je dobré zjistit si co staví. A jak se mě to bude dotýkat. Město Kroměříž, se čtyřmi místostarosty, s ansámblem úředníků samosprávy a s paní architektkou, to asi neví. Kdo vůbec za město podepsal souhlas s umístěním? Opravdu jsou pravomoci městského architekta tak slabé, že se vyjadřuje až po roce? Nebo pravá neví, co dělá levá? Jinak si lze jen stěží vysvětlit, že věc, kterou měli dávno řešit odborníci na úřadě, se prezentuje jako téma pro široké laické publikum. Nakonec jedna dobrá zpráva - pokud památkáři seznali, že každá éra má svůj styl, včetně dneška, pak by mohli připustit, že stromy v ulicích a na náměstí jsou trendem 21. století. I v Kroměříži, a třeba i na Velkém náměstí. Jinak se ve vydlážděném centru města vedrem zalkneme.


Biopas - kroměřížský Dozimetr?

Biopas je podivná firma. Že nám odváží popelnice, víme všichni. Že odváží zisky z našich odpadů, ví jen někdo. Jak doopravdy funguje, jaké finanční toky ...

  • 06.09.2022