Zastupitelské střípky únorové, aneb víc otázek, než odpovědí.

Pokud bych měl popsat jednáni o bodech, které byly předem avizovány na únorové zastupitelstvo, byl by popis krátký. Téměř nic zajímavého. Shodli jsme se, že je třeba aktualizovat tzv. cenovou mapu, tedy jakýsi manuál, za kolik je obvyklé ve městě prodávat či směňovat pozemky. Ještě řešili dotaci kroměřížským hasičům. Koaličního vedení města podporu hasičů nedoporučilo, protože poslali žádost po uzávěrce. Tady jsme jako zastupitelé přimhouřili oko, a dotaci přiklepli. Je dobře, že hasiči jezdí rychle k požárům a kalamitám všeho druhu, pomalejší papírování je u této důležité instituce poněkud podružné.
Pak přišly na řadu zprávy z Rady města, a nastal fičák. Tenhle pravidelný bod skrývá desítky usnesení o věcech, které může schválit sama Rada, a následně jsou dány jen na vědomí Zastupitelstvu. Obvykle jsou to technické, nekonfliktní věci, někdy se ale rozhoduje o věcech důležitých a občas i kontroverzních. Zadrhli jsme se na pojmu "vzít na vědomí". Protože výčet projednaných kauz je často zakončen suchým sdělením "odhlasováno, dále dle předložené zprávy". Jenže ta zpráva, neboli veškeré podklady, jsou předloženy pouze Radě, nikoli zastupitelům. Opakovaně zastupitelé žádali, aby měli k dispozici materiály, na základě nichž Rada rozhoduje. Aby pak mohli vzít příslušné věci opravdu na vědomí, nejen tupě odkývat. Marně. "Nejde to, nejde to, nejde to", znělo stanovisko vedení radnice. Tentokrát jsem se trochu rozlítil nad výčtem neúplných zpráv, a vylitý adrenalin zřejmě způsobil, že jsem se pustil do křížku s právničkou, paní tajemnicí Škrabalovou. Ptal jsem se, jak můžu hlasovat o něčem, k čemu nemám podklady? Prý můžu. Že je to moc papíru, že nám to nemůžou všem tisknout. Já na to, že nám to klidně můžou nachystat v elektronické podobě. Načež jsem vytáhl kalibr nejtěžší, navrhl jsem usnesení, aby zastupitelstvo konkrétně paní tajemnici pověřilo, aby pro příště zastupitelé příslušné podklady dostávali. Kupodivu to s malou úpravou prošlo, od příště ke každému bodu bude připojeno vysvětlení.
Další vzrušení nastalo po dotazu dr. Sehnalové, jestli se Kroměříž snaží o převzetí zdevastované Pionýrské louky. Místa, kde se do nedávna hrával volejbal, tenis, scházeli se kluci na fotbálek, hokejbal, trénovali sportovní rybáři, pořádaly se Majálesy, Dětské dny.... a to vše hned vedle nádherné Podzámecké zahrady. Pan starosta sdělil, že mu Pionýrku nikdo nenabídl. Tento pasivní přístup považuji za nešťastný, zvlášť v situaci, kdy na krajském hejtmanství je vůle jednat. Město by mělo jít za Pionýrskou loukou jako buldok, a ne čekat, jestli náhodou nespadne do klína... Jaký kontrast přístupu Kroměříže ve srovnání třeba s Uh.Hradištěm, které na kraji vystupuje suverénně a aktivně, a dokáže pro své občany leccos vyjednat.
Opětovné pozdvižení vyvolal další dotaz dr. Sehnalové, na financování pomníku biskupa Karla Castellcorno-Lichtensteina. Už v prosinci vyjádřilo několik zastupitelů nevoli nad 1,5 mil. Kč položkou v rozpočtu, aniž bychom byli s plánem seznámeni. Tato pokoutná snaha obejít občany je špatně z více důvodů – hlavně proto, že dotyčný biskup se zapsal do dějin nejen jako mecenáš umění, ale také svým podílem na hanebných čarodějnických procesech na Šumpersku a ve Velkých Losinách. Nyní se ukazuje, že další spornou stránkou pomníku je, že na ni už byly čerpány peníze, aniž by to odsouhlasilo zastupitelstvo. Vysvětlení na místě jsme se nedočkali, bude vypravována písemná odpověď. Takže pokračování příště.
Další dotaz směřoval k připravenosti města na investice kraje - město bylo osloveno, aby navrhlo priority, kam investovat krajské peníze do oblasti Kroměříže a okolí. Jedná se potenciálně o cca 20 mil. Kč. Odpověď pana starosty: pumptracková dráha v Těšnovicích a kočičí útulek. Nemám nic proti kočkám, ale přece jen, nebylo by na místě otevřít širší debatu, co opravdu náš region potřebuje?
A nakonec, parkovací dům. Konečně se, po sedmi letech stavby, dostáváme do finále. Což je dobře, i když konečný výsledek považuji za zklamání z více důvodů - nevhodné umístění, cena přepočtená na jedno parkovací místo se šplhá k miliónu, absence podzemního patra v nejdražší lokalitě ve městě... Ale budiž. To nejdůležitější je, zda se nová parkovací kapacita využije ke zlepšení organizace dopravy a parkování ve městě a aby se ulevilo lidem ze sídlišť. Aby v centru nestály na vyhrazených místech auta všelijakých institucí, které by mohly mít místo v parkovacím domě. Odpověď pana starosty - nic se měnit nebude. Za mě škoda a odložení problému na příště. Nejspíš už pro budoucí vedení radnice.