Hanácká pole u Zacharu– moderní urbanismus nebo dračí vejce?

Pracovní jednání na téma Hanácká pole nic zásadního nepřineslo. Pojetí schůzky, kdy investor pouze prezentoval svůj záměr zastavění asi nejcennější rozvojové lokality Kroměříže zastupitelům, ani nic jiného přinést nemohlo.Pokud někdo očekával, že bude záměr nestranně oponován odborníky na urbanismus, dopravu, kanalizace atd., tak bohužel. Prostá jednostraná nalejvárna zastupitelům, z nichž drtivá většina o Hanáckých polích ví málo, nebo vůbec nic. Popřípadě se řídí zásadou "je málo stavebních parcel, a víc nás nezajímá". Žádost bývalé zastupitelky paní Mgr. Noskové, aby se mohla projednání zúčastnit (bydlí na Nitranské a záměr dotýkající se obyvatel Zacharu dlouhodobě sleduje a připomínkuje), byla starostou Němcem zamítnuta. Z jakého titulu a důvodu se mě neptejte, otevřenost a vstřícnost koalice k občanům je asi v módě jen někdy.
Pokusím se připomenut pozitiva a naopak potenciální „dračí vejce“, které jsou v Hanáckých polích zakopány:
1/ město se rozlézá do krajiny zástavbou rodinných domků. Zabíráme zemědělskou půdu. Je jistě prima, pořídit si bydlení v bungalovu se zahrádkou, ale jsme ve městě. Schází stavební parcely, ale schází také byty. Město nestaví. Soukromí investoři postavili naposledy bytové domy na  Zborovské, na gen. Píky a v Dolních Zahradech. Pokud vím, problém s prodejem bytů nemají. Rozšíření sídliště Zachar kvalitní bytovou výstavbou by bylo racionálnější, než další podnikatelské baroko (budiž řečeno, že Hanácká pole s.r.o. mají v plánu vedle cca 80ti domků také jeden bytový dům)
2/ je v Kroměříži klientela, která si bude moct dovolit drahé parcely? Neskončí H.p. stejně, jako zástavba v místě bývalého barákového tábora Žižkových kasáren, kde parcely jsou rozprodány (v éře divokých devadesátek ... OPRAVA: k převedení pozemků a nemovitostí z armády na město došlo až po r. 2003, díky za upozornění Vojta Navrátil), ale zjevně z poloviny jen jako investice spekulantů. Město si nijak neohlídalo, kdy bude výstavba ukončena.  Že to jde, vypovídají četné developerské projekty v jiných městech, kdy plánovací smlouva obsahuje sankce, pokud nebude kolaudace ukončena do určitého data. Odpověď investora: část výstavby (asi 1/3) bude provedena v jeho režii, za ostatní nemůže zodpovídat. To je pravda, ale město má rozhodovat o prodeji klíčového pozemku. Vyjednávací pozici tedy má. Zájem něco vyjednat od současné garnitury vedení města není ale příliš patrný.
3/ doprava - křižovatka u Penny je jediný přístup do lokality. Už teď bývají ve špičce kolony na Albertové od kruháče až za úroveň zmíněné křižovatky. Investor připouští jediné, že je třeba předělat oblouky křižovatky, kde se nevytočí náklaďák. Pokud by se mělo jednat o odbočovacím pruhu, pak to chce dělat až ve II. etapě. Což se setkalo s nesouhlasem zastupitelů převážně opozičních. To je snad jediný pozitivní závěr celé schůzky – když víme, že doprava naroste, tak se dohodněme o zkapacitnění křižovatky už dnes, i kdyby to mělo být s přispěním města. Investor vyjádřil obavy, že by musel provádět všechna řízení znovu, včetně EIA. Další debata o II. a III. etapě a napojení zezadu na Havlíčkovu byla pravděpodobně jen proklamační, protože bůhví, zda další etapy vůbec nastanou. V každém případě je dobře, že veškeré sitě mají být dle požadavků EIA dimenzovány na celkový rozsah všech etap budoucí zástavby.
4/ problém kanalizace - kapacita dešťové (je oddělena od splaškové a neprovozuje ji VaK, ale město) je už teď nedostatečná. Zásadním problémem je historicky vzniklá nepochopitelná technická anomálie, kdy od zacharských garáží ke hřbitovu je trubka 1000, od hřbitova dál pod kruháčem, garážemi a Výstavištěm až k ústí při bývalé Bille jen 500, prostě zúžené hrdlo.  Už teď při deštích nastává situace, kdy dešťovka přetéká do splaškové kanalizace a zahlcuje objemem čističku odpadních vod, což se nelíbí VaKu. Investor chce srážkovou vodu z komunikací kumulovat v retenční nádrži s přepadem. V ní (popř. v dalších etapách vyrostou další nádrže) se po větších deštích voda zadrží a počká, až vysvitne sluníčko a postupně odteče. Na základě připomínek EIA by neměla být betonová, ale měla by mít šikmé stěny se zatravněním, čímž by mělo být dosaženo přírodnějšího charakteru. Kapacita zdrže prý stačí, tvrdí investor. Bude ale opravdu stačit i při změně charakteru srážek s klimatickou změnou?*. K věření se předkládá... Tak právě tady bych ocenil seriózní oponenturu, ale ne tak jako dopravní výzkum, který si zaplatil investor a pochopitelně výsledkem je, že to "vyšlo".
Splašková kanalizace, tedy odpadní voda z domácností -  kapacita je na další výstavbu také nedostatečná, lze ale řešit výměnou trubek 300 za 400. Což bude znamenat další nepohodlí rozkopaných cest pro obyvatele Zacharu, nicméně není neřešitelné.
5/ drobný detail - plocha H.p. je celá  drenážovaná - za socialismu  pozemky podmáčené, jílovité. Do pole byly položeny do rygolů drenážní trubky. Pokud bude výstavba, je možné, že drenážní systém bude  přerušen na více místech a budou vznikat  podmáčené lokality.
6/ kdo bude mít ve správě vodní zdrž? Komu připadne povinnost ji udržovat? Nelze brát vážně představu, že zůstane investorovi. Kde bude za pár let konec nějakému s.r.o.? Už dnes si údržbu potoka (Zacharka, někdo říká bezejmenný potok, protože do Zacharky se teprve vlévá u Altýřů) přehazují jako horký brambor Povodí, Město a VaK. A koryto je místy zarostlé, a v kanalizované části hodně zanesené sedimenty.

Závěr: neveřejné jednání zastupitelstva je věc neobvyklá a myslím, že se příliš neosvědčilo. Necítím potřebu chytat projektanty na švestkách, proto pokládám předem veřejně otázky:
- nebylo by na místě, aby nezávislý posudek zadaný městem spočítal potřebnou kapacitu nádrže?
- kdo je a bude odpovědný za údržbu nádrže, potoka a dešťové kanalizace? Pokud se rozhodneme podpořit projekt Hanácká pole, jsem toho názoru, že nádrž a veškeré zelené plochy by měly přejít do majetku města. Údržba bude to pro město výdaj, ale je to jediná záruka, že nenecháme obyvatele Zacharu na pospas osudu a že investor „zelené“ plochy nezastaví.
- bude řešena kanalizace celého území dle UP určeného k výstavbě, nebo jen I. etapy?
- jak docílit, aby výstavba proběhla v časově ohraničeném prostoru?
- nebylo by rozumnější žádat, aby nejen každý dům (což je podmínka vyplývající ze stavebního zákona), ale i  každá ulice měla svou retenční nádrž?
- dopravu na křižovatce (ul. Albertova) bude nutné řešit samostatně a v stejném čase, jako I. etapu – nechť investor vyprojektuje křižovatku, následně nechá odsouhlasit městem a vyřeší povolení. Protože pokud to bude dělat město, tak to bude na dlouhé lokte. Nebránil bych se tomu, aby se město podílelo na financování investice. Toto by mělo být součástí plánovací smlouvy.
* Dosavadní norma  počítala s deštěm 12-16 mm/m2.  Realita dnes jsou přívalové lijáky 40 mm/m2 i 3x do roka. V současnosti se přezkoumává norma na kanalizace - nicméně platí zatím dosavadní

P.S. : víte, že Vladimír Kořen, známý z pořadu Zázraky přírody, je starostou obce Říčany u Prahy? Pro inspiraci, podívejte se, jak vypadá plánovací smlouva v Říčanech https://info.ricany.cz/mesto/zasady-pro-vystavbu-ve-meste-ricany